Videa

NEZkreslená věda je popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti. Všemi díly provází komentář Pavla Lišky a ilustrace Tomáše Zacha.

V rámci vzdělávacího cyklu Akademie věd ČR byl natočen i zajímavý dokument o nanotechnologiích. Čte herec Pavel Liška.

Díky nanotechnologii, nanočásticím a nanomateriálům, se otevírají nové perspektivy také v umění. V České republice desítky firem a vědců přicházejí s unikátními nápady, což vytváří i příležitost pro spolupráci s umělci. Liberecka nanovlákna na výstavě ISWA (Katedra netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, Textilní fakulta, TUL).

Na materiálech všeho druhu byla, je a bude kriticky závislá celá společnost. Konstrukční materiály jsou základem technologického pokroku ve všech oblastech: od zařízení pro efektivní výrobu elektrické energie přes další generaci moderních vysokopevných ocelí pro automobilový průmysl, vysokoteplotní superslitiny pro letecké motory, životy zachraňující lékařské implantáty, nanomateriály s unikátními vlastnostmi po funkční materiály a kompozity pro nejširší využití v inženýrské praxi. Dalšího pokroku není možno dosáhnout bez základního výzkumu a bez důkladného poznání materiálových vlastností a jejich vztahu k mikrostruktuře určující tyto vlastnosti. Je tedy přirozené, že vývoji nových materiálů, ale také vývoji nových technologií jejich zpracování, je celosvětově věnována trvalá badatelská pozornost ve všech vyspělých zemích, většinou s podporou na nejvyšší vládní úrovni.
Materiálový výzkum je proto logicky jednou z klíčových výzkumných aktivit Akademie věd. Ukazuje se, že složitost, interdisciplinarita a experimentální náročnost tohoto výzkumu vyžadují koordinaci práce výzkumných skupin v různých ústavech v rámci Akademie věd tak, aby bylo vytvářeno dostatečně široké multidisciplinární prostředí pro efektivní výzkum. Vzhledem k nákladným investicím do experimentálního vybavení je naprosto klíčový kvalitní návrh dlouhodobého směřování oboru a dlouhodobá strategie, podstatně překračující délku běžných, obvykle úzce zaměřených výzkumných projektů podporovaných z různých grantových agentur. Jedním z cílů programu je vytvořit podmínky pro tvorbu této strategie v rámci dále uvedených témat.

Renomovaným pracovištěm zabývajícím se výzkumem tenkých vrstev a nanomateriálů vytvářených v plazmatu je Katedra fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Co je plazma a jak ji využít ve vývoji nových materiálů a struktur se zajímal projekt MAT21.

Vývoji nanovlákenných struktur druhé generace, jejich následné funkcionalizaci vedoucí k produktům, jako jsou nanokryty, nanoroušky či nanonosiče, se věnuje Klastr Nanoprogres. Podnikatelské subjekty, akademické instituce a vědeckovýzkumná pracoviště pracují i na jejich komercionalizaci, která podle slov zástupců klastru rozšíří možnosti a urychlí rozvoj regenerativní medicíny, tkáňového inženýrství a dalších oblastí biomedicíny.

Praktické využití nanotechnologií je v České republice na světové úrovni. Moderní obor hladce navázal na místní vědeckou a průmyslovou tradici. Nanotechnologiím se v Česku daří hlavně díky čilé spolupráci soukromého sektoru a univerzit. Výsledky tohoto snažení najdeme v čistých technologiích, farmacii, medicíně nebo textilním průmyslu. V kombinaci s materiálovým inženýrstvím pak zasahují do tradičních průmyslových odvětví Aerospace nebo Automotive.